Paraguay přijal dočasné předsednictví Mercosuru
Žádné společné prohlášení nebylo, ale bylo dohodnuto prohlášení o 41 bodech
67. Summit Jižního společného trhu (Mercosur) skončil v sobotu ve Foz do Iguaçu, kdy Paraguay oficiálně převzala dočasné předsednictví bloku jménem hostitelské Brazílie. Na pozadí geopolitických třenic a obchodních zpoždění nastínil paraguayský prezident Santiago Peña pragmatický šestiměsíční program zaměřený na ekonomickou otevřenost a regionální propojení.
Summit byl původně koncipován jako místo pro podepsání historické dohody o volném obchodu (FTA) s Evropskou unií (EU). Vnitřní odpor v EU v čele s Francií a Itálií si však vynutil odklady až do ledna 2026.
Ve svém inauguračním projevu ve funkci prezidenta bloku Peña poznamenal, že zatímco EU zůstává prioritou, Mercosur nebude čekat donekonečna. Jeho administrativa plánuje upřednostnit dohody se Singapurem a Spojenými arabskými emiráty (SAE), které jsou podle Peñy ve finále. Mercosur navíc usiluje o otevření nových vyjednávacích front s Indií, Jižní Koreou a zeměmi Střední Asie.
V rámci Peña bude blok také podporovat „vícerychlostní“ přístup, který umožní každému členskému státu aktivovat obchodní složky dohod, jakmile je jejich příslušné parlamenty ratifikují.
Kromě obchodu se paraguayské předsednictví zaměří na dva důležité „integrační koridory“, které mají přeměnit středomořskou zemi na regionální logistické centrum: Bioceanický koridor, který spojuje brazilské atlantické přístavy s chilskými tichomořskými přístavy přes paraguayské Chaco, a vodní cestu Paraná-Paraguay, která vyžaduje modernizaci pro lepší řízení zemědělského exportu přes Río Platao.
Setkání také odhalilo hluboké rozpory mezi vůdci bloku. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve svém projevu na rozloučenou vyzval evropské vůdce, aby projevili „odvahu“ a dokončili dohodu s EU, a zároveň varoval před vnějším vojenským vlivem ve Venezuele.
Argentinec Javier Milei zaujal více konfrontační postoj, chválil americký tlak na venezuelskou „diktaturu“ a obhajoval „méně byrokratický“ Mercosur, který upřednostňuje volnou soutěž před politickou orientací.
Bez společného komuniké dosáhly členské státy konsensu ve 41 bodech týkajících se regionální bezpečnosti a modernizace společného vnějšího tarifu (CET).
Kromě toho prezidenti Argentiny, Paraguaye a Panamy společně s vysokými úřady Bolívie, Ekvádoru a Peru vydali společné prohlášení, v němž znovu potvrdili svůj závazek k demokracii a lidským právům v regionu.
Vedoucí představitelé zdůraznili platnost Ushuajského protokolu o demokratickém závazku v Mercosuru a zavázali se bránit demokratické instituce, právní stát, mnohostrannou spolupráci a neomezenou ochranu základních svobod.
Vyjádřili hluboké znepokojení nad zhoršováním migrační, humanitární a sociální krize ve Venezuele a poznamenali, že země zůstává pozastavena z Mercosuru podle Ushuajského protokolu. Prohlášení vyzvalo venezuelské úřady, aby dodržovaly mezinárodní standardy, okamžitě propustily všechny svévolně zadržené občany, zaručily řádný právní proces a chránily jejich fyzickou integritu.
Signatáři ratifikovali své odhodlání podporovat mírovými prostředky úplné obnovení demokratického řádu a dodržování lidských práv ve Venezuele.
Ani Lula, ani uruguayský prezident Yamandú Orsi dokument nepodpořili. Podle hodnocení provedených v paláci Planalto by dokument tohoto charakteru, podepsaný Mercosurem, mohl být Washingtonem interpretován jako podpora možné vojenské intervence USA ve Venezuele, která by nebyla v souladu se zájmy Brazílie.


